Je jasné, že my lidé jsme denní tvorové. Nemáme oči uzpůsobené tak, jako například kočky či jiné noční šelmy, kterým stačí jen trocha světla, aby viděly téměř perfektně. Když jsme ještě žili jako pralidé v Africe, bylo Slunce naším jediným zdrojem, díky kterému jsme nejen viděli, ale zároveň i byli v teple.
Tomu se samozřejmě přizpůsobil náš denní rytmus, a to konkrétně exkrecí látky zvané melanin, která způsobuje únavu a pomáhá nám usnout. Jeho produkce je spouštěna mimo jiné také absencí světla. Když se setmí, jeho produkce prudce stoupne.
Dávalo to samozřejmě smysl, neboť to našim předkům umožňovalo si dobře odpočinout a nabrat dostatek sil pro další den, což rozhodně potřebovali. A jelikož se přes noc stejně nedalo mnoho dělat, bylo toto uspořádání nejen logické, ale také výhodné.
Avšak postupem času člověk přírodu překonal. Už nepotřeboval Slunce, aby viděl. Místo toho si vyrobil umělá svítidla lighpark.cz, která je, alespoň co se záře týče, téměř dokážou nahradit. Téměř, neboť jsme ještě nevyvinuli světelný zdroj, který by se naší nejbližší hvězdě mohl rovnat. A nesmíme zapomenout ani na to, že Slunce nám neposkytuje jen světlo, ale i teplo.
Přesto měla výroba svítidel na člověka poměrně velký dopad. Poprvé mu totiž umožnila ignorovat přirozený chod přírody a místo toho jej upravit tak, jak potřeboval. Lidé tak mohli začít pracovat nejen ve dne, ale i v noci. To samozřejmě znamená více vyrobeného zboží a tedy i větší zisk. Není tedy divu, že se celodenní provoz v továrnách hodně využívá.
Ovšem má to samozřejmě i své následky. Naše biologické hodiny, které se vyvíjely po tisíce let, nelze jen tak přeprogramovat. Tedy alespoň zatím. S možností ponocování tedy přišly i nejrůznější zdravotní obtíže jak fyzického, tak psychického charakteru, se kterými dosud bojujeme.
A kde tedy svítidla najdeme? Popravdě řečeno, všude kam se podíváme. Mnohem jednodušší otázkou by bylo, kde ne nenajdeme. Možná tak v lesích, na neprostupných místech nebo pouštích, prostě tam, kam člověk běžně nezavítá. Ale je nejspíš jen otázkou času, kdy se rozšíří i tam.