Výchova dětí je práce na plný úvazek včetně víkendů, nočních a svátků. Každý, kdo má děti ví, že volný čas je na dlouhé roky hotové science fiction. Skloubit zaměstnání, domácnost, výchovu dětí a osobní život rozhodně není nijak snadné. Pokud si chcete přečíst knížku, tak jedině v noci, pokud chcete sportovat, tak jedině tam, kde je zajištěna také péče o děti. Hodně často rodiče rezignují na své zájmy a týká se to především žen.
Jenomže děti rostou a potřebují stále méně pozornosti, a zatímco dříve žena toužila po volné chvíli, najednou jich má dost a neví, jak ty chvíle vyplnit, protože už nemá čím. Někdy se stává, že celou rodinu včetně manžela začne zahlcovat péčí, o kterou vlastně nikdo nestojí. Ale to nic není. Učiněná tragédie nastává v okamžiku, kdy děti vyletí z hnízda. Ostatně tento stav má svůj název. Syndrom prázdného hnízda. Končí dvousměnný provoz práce – rodina. Místo, aby to bylo kvitováno s povděkem, člověk reaguje často prožíváním pocitu prázdnoty a následnými depresemi.
Syndrom prázdného hnízda
Předpokládá se, že syndromem prázdného hnízda trpí především ženy. To sice ano, ale deprese a pocity prázdnoty se nevyhýbají ani mužům. Existuje celá řada mužů, kteří se rodičovsky značně angažují a ti pak nesou se smutkem, že děti už nejsou z hlediska věku vůbec dětmi. Je to jeden z důvodů, proč často rodiče apelují na své dospělé děti, aby založili novou rodinu. Chtějí tu prázdnotu vyplnit dalšími dětmi, které už nemohou zplodit, nebo je to velmi riskantní.
Přejde to? Jednou určitě ano. Ale člověk by se měl na ten stav prázdnoty pomalu ale jistě připravovat tím, že zase začne postupně věnovat čas svým zájmům a koníčkům. Obnoví stará přátelství, případně začne pěstovat přátelství nové. Stačí začít s málem. Začít chodit na bazén, přihlásit se do nějakého klubu, třeba turistického, cyklistického. Když se člověk naučí pravidelně vyplňovat čas, mnoho situací dokáže snadněji zvládat.